Slavkov pod Hostýnem

Oficiální stránky obce

 
Právě se nacházíte:   Úvod / Obec Slavkov / Historie obce

Historie obce

Jméno Slavkov dostala ves snad podle osobního jména prvního držitele vsi Slavka. Přídomek pod Hostýnem získal Slavkov až v roce 1924 ministerským výnosem ze 17 listopadu a to na základě žádosti tehdejšího starosty Aloise Černockého. I když první dochovaná písemná zmínka o této vsi pochází z roku 1349 , není pochyb , že lidé zde žili od pradávna , jak to dokazují archeologické nálezy přímo ze Slavkova , kde byla nalezena bronzová sekyrka Lužické kultury či mlat lidu se šňůrkovou keramikou. Kostrový hrob , který byl nalezen v místech naproti školy , dokazuje osídlení v době Latenské. Daleko více archeologických nálezů pochází z blízkého Sv.Hostýna , kde je doloženo osídlení Kelty , kteří na Sv. Hostýně vybudovali mohutné opevnění , jehož pozůstatky včetně valu , ve kterém se nachází Slavkovská brána vidíme dodnes

Slavkov na počátku 20. století
Slavkov na počátku 20 století

Kelty vystřídali Slované a Sv. Hostýn se vzpomíná v souvislosti s Velkomoravskou říší. Ve 13 století při vpádu Tatarů na Moravu se několik oddílů dostalo do bezprostřední blízkosti Sv. Hostýna . Podle legendy se oddíly Tatarů pokusily dobýt vrchol Sv.Hostýna , kde byli ukryti obyvatelé z okolí . Tataři se Sv.Hostýn pokusili dobýt z míst , kde se nachází Slavkovská louka "Stráň" , která je v dnešní době chráněným přírodním parkem . Zabití Tataři byli údajně pohřbeni na "Šachtě" , což je trať v katastru Slavkova. Vše ale nasvědčuje tomu , že tento název dalších tratí , například Vápenka souvisí spíše s dolováním zejména železné rudy , stříbra , zlata a vápence.


První písemná zmínka o Slavkově zaznamenává zajímavou zmínku o zdejší tvrzi v horní části obce , jejíž další osudy nejsou známy , tak i to , že na ní sídlil Oneš Trdlo se svou matkou Bětou . Je historicky doloženo , že zástavby vsi začala na horním konci a teprve v pozdějších dobách pokračovala směrem dolů . Nejstarší čísla v obci jsou 6,8,13,18,19,21,23,25,28 a 41 tj. 9 selských stavení a 1 domkářský , všechny v horní části vsi.

V roce 1365 koupil ves Boček z Kunštátu , který již vlastnil Bystřici pod Hostýnem . Od toho roku pak Slavkov patřil
k Bystřickému panství a jeho dějiny a dějiny jeho majitelů i samotné Bystřice jsou také dějinami Slavkova. Během staletí vlastnila Slavkov celá řada majitelů , páni z Tvorkova , ze Sovince , ze Šternberka i z Landštejna . Krátký čas vlastnil Slavkov také zemský hejtman a významná postava Moravských dějin Ctibor Tovačovský z Cimburka, který tento majetek prodal kolem roku 1480 rytíři Mikuláši z Hustopeč . Po něm vlastnila panství jeho dcera Magdalena , která se provdala za Buriana Žabku z Limberka . Ten však nedržel Bystřické panství a Slavkov dlouho a již v roce 1555 prodal majetek Přemkovi Prusinovskému z Víckova podkomořímu markrabství Moravského . V roce 1613 se Slavkov spolu s Bystřicí a ostatními obcemi dostává do rukou Václava Bítovského z Bítova , manžela Bohunky z Víckova . Tento přední Moravský šlechtic se velmi aktivně zapojil do stavovského povstání na počátku 17 století a nabádal Moravské pány k boji proti Habsburkům . Při procesu proti účastníkům povstání v roce 1622 byl Václav Bítovský odsouzen " ke ztrátě hrdla , cti i statků" v té době žil již s rodinou v exilu a jeho majetky , tedy i Slavkov byl konfiskován a postoupen Zdeňku z Lobkovic , jehož syn prodal v roce 1650 toto panství hraběti Rottalovi. V rukou potomků dcer hraběte Rottala ­ hrabat z Monte Abbate a svobodných pánů Laudonů , toto panství zůstalo až do dvacátého století.

 

Císařská cesta" na sv. Hostýn - fotografie z poč. 20.století
Císařská cesta" na sv. Hostýn - fotografie z poč. 20.století

Největší pohromu utrpěl lid tohoto kraje v době třicetileté války 1618-1648 . Plenění a drancování se nevyhnulo ani Slavkovu . Ke konci třicetileté války byla celá Morava i Slavkov obsazen Švédskými vojsky a od nich velmi zpustošen . Po boku Švédů bojovali Valaši od Vsetína , kteří nechtěli přijat katolickou víru . Podle Záhlinického archivu bylo ještě v roce 1674 tedy 26 let po ukončení třicetileté války na panství Bystřickém z 894 gruntů jen 744 osídlených. Z čehož ve Slavkově z 26 gruntů osídlených 22 a 4 pusté. Matrika děkanství Holešovského z roku 1671 praví : " Slavkov kdysi jedna z nejlepších obcí v děkanství nyní úplně hyne . Mnoho gruntů zpustlých a ti , kteří sejí ani skývu svého chleba nemají , nemohouce role vzdělati , místo pšenice klidí pýř a zmudu." Díky výhodné poloze a rozhledu po kraji zaznamenali obyvatelé Slavkova tažení Polského krále J.Sobieského na pomoc Turky obležené Vídni v roce 1683 a také pochod Pruského vojska v roce 1742.

Nelehké byly robotní povinnosti obyvatel Slavkova , kteří museli ročně odpracovat 1248 dní roboty jednospřežní , 156 dní dvouspřežní a 1558 dní pěší. Většina obyvatel Slavkova se živila zemědělstvím , obyvatelé se zaměřovali hlavně na pěstování obilí , chov dobytka a v katastru obce bylo vysázeno mnoho ovocných stromů. Těžká práce na nepříliš úrodné půdě nutila obyvatele , aby se věnovali dalším činnostem . Mnoho jich pracovalo v lesích , které obklopují obec . Dále na katastru obce ležely dva kamenolomy , ze kterých se lámal jemný pískovec , který byl opracován na brousky. Nejslavnější kámen ze Slavkovských lomů je dozajista ten , který je jedním ze základních kamenů Národního divadla v Praze. Zdejší kámen byl použit i na stavbu katedrály Sv.Václava v Olomouci.

Obyvatelé Slavkova patřili k faře a kostelu v Bílavsku. Nebyla to čistě katolická obec , ještě v roce 1650 zde žilo 86 % nekatoliků . Příchodem hraběte Rottala na zdejší panství převládlo postupem času římsko-katolické vyznání. Podle listiny z roku 1782 se zavázali představitelé obcí spadajících pod farnost Bílavsko , že na něj budou každoročně přispívat. Obyvatelé Slavkova chodili ale také do kostela v Bystřici a zejména v létě na Sv.Hostýn . Uprostřed obce stojí zvonice postavená v roce 1833 na místě kde stávala dřevěná zvonice z roku 1765.

Nejstarší rody - Čačala , Janečka , Janíček , Krajcar , Kopřiva , Kotas , Kužel , Matela , Pešák , Rýpar , Sadil , Tomčík , Tomeček a Zicháček .

Nejčastěji zastoupen ve vsi je rod Krajcarů čítající 19 rodin a rod Janečků čítající 9 rodin. Převážná většina jmen je i v současnosti .